Tom Philipp, náměstek ministra zdravotnictví: Budoucnost TCM v Česku a Evropě? Další vývoj posílí Asociace 16+1

Projekt rozvoje metod TCM u nás má vývoj, pevné body, strategickou koncepci, průniky zájmů a obecný, státem garantovaný smysl. Účastní se v různých oblastech lékaři, legislativci, farmaceuti, obchodníci. Už více než dva roky probíhá, na základě čínské nabídky a vládních, případně regionálních, dohod, implementace řekněme částí souběžného subsystému do oblasti zdravotnictví, respektive zdravotní péče. Ani to však není zcela přesné. Péče nespadá tak docela pod gesci zdravotnictví, praktici TCM nejsou všichni lékaři, a problémů bychom mohli vyjmenovat dost a dost. Přesto není důvod k pesimismu: takřka všichni zúčastnění, přes rozdílnost zájmů a kompetencí, vidí světlo na konci tunelu. Historie TCM se počítá na tisíciletí. Jaká je její nejbližší budoucnost? Na to nám odpovídal člověk nejpovolanější, který vedl nedávnou misi českých expertů i politiků do Číny, kde téma TCM dominovalo, náměstek ministra zdravotnictví ČR MUDr. Tom Philipp.

Projekt, zabývající se možnostmi využití metod TCM v našem zdravotnictví, probíhá už zhruba dva roky. Jsou už známé nějaké konkrétní výsledky, podporující celkový záměr?

Nejviditelnějším výsledkem je dle mého názoru vznik Česko-čínského centra pro výzkum TCM při hradecké fakultní nemocnici. Centrum již funguje, léčí pacienty a má velkou perspektivu. Brzy začne výstavba samotné kliniky, která umožní další rozšíření poskytovaných služeb. Centrum a jeho úspěšné fungování bude příkladem dobré praxe i pro ostatní a možnosti využití metod TCM se v našem systému budou moci rozšiřovat. Především ale musíme dbát na to, aby služby pacientům byly poskytovány odborně a hlavně bezpečně v rámci všech pravidel, která jsou v České republice a Evropské unii nastavena.

Jednání probíhala na vládní úrovni, od Bělehradu, přes Prahu až po poslední v Šanghaji. Vy jste vedl naši delegaci, s čím jste se vrátili domů?

Kromě nachlazení způsobeného střídáním teplot v klimatizovaných a neklimatizovaných prostorech jsem se vrátil především s dobrým pocitem, že spolupráce Číny a ČR, jako jednou ze zemí střední a východní Evropy není jen formální, ale že s sebou nese i konkrétní dohody mezi jednotlivými nemocnicemi a jinými subjekty na konkrétních projektech spolupráce. V Šanghaji jsme se také setkali se skupinou zdravotníků z FN Motol, kteří byli na stáži v místní nemocnici. Navštívili jsme také nemocnici poskytující léčbu tradiční čínskou medicínou, což byl nesmírně zajímavý zážitek.

Jaká je situace ve FN Hradec Králové, kde funguje zatím Centrum TCM v ambulantním provozu? Bude se stavět klinika TCM?

Jak jsem již řekl, výstavba kliniky TCM je na dobré cestě. Vláda ČR už udělila souhlas se vstupem hradecké nemocnice do projektu kliniky TCM. Vše tedy nyní závisí na rychlosti, s jakou se investorovi podaří projekt dotáhnout. Stavbě kliniky z našeho pohledu nic nebrání.

Nastává čas evropské spolupráce?

ČR by měla řídit aktivity, soustředěné v Asociaci 16+1. V čem spočívá hlavní úloha jednak českých koordinátorů, a také co je podstatou mezinárodní spolupráce ČLR a zemí SVE?

Spolupráce v rámci Asociace pro spolupráci ve zdravotnictví se nyní zaměří především na konkrétní spolupráci mezi nemocnicemi, protože tam vidíme její největší přínos. Za ČR se do této spolupráce nemocnic zapojí FN Motol, FN Hradec Králové a FN Ostrava. Spolupráce, která bude probíhat hlavně formou stáží a výměnných pobytů lékařů, umožní nejen získávat zkušenosti od čínských partnerů, ale také od spolupracujících nemocnic v ostatních zemích střední a východní Evropy. Nemocnice také budou moci spolupracovat na výzkumných projektech. V rámci Asociace ale nebudou spolupracovat pouze nemocnice, aktivně už s čínskými partnery spolupracuje také SZÚ nebo SÚKL.

Jakou konkrétní podobu, strukturu bude mít A16+1? Budou spolupracovat státy na společných projektech třeba formou přeshraniční spolupráce, využijí Visegrádské platformy, budou si vyměňovat informace, zkušenosti a odborníky?

V rámci Asociace 16+1 v současné době vznikají dvě úžeji zaměřené asociace. Asociace nemocnic, o které jsem už mluvil, a připravuje se také vznik Asociace veřejného zdravotnictví, kam se za ČR zapojí SZÚ. Spolupráce v obou bude probíhat hlavně formou výměny informací a zkušeností, což v praxi samozřejmě znamená výměnu odborníku. Asociace také ulehčí spolupráci v oblasti vědy a výzkumu a umožní obchodní spolupráci ve zdravotnictví. To vše nejen bilaterálně mezi ČR a Čínou, ale také s evropskými partnery.

Bude za FN Hradec Králové následovat další projekt, zajišťující nabídku metod TCM českým pacientům?

Pokud se projekt hradeckého Centra tradiční čínské medicíny osvědčí v delším horizontu, je možné, že projeví zájem i některé další nemocnice nebo ambulantní zařízení. Vůle spolupracovat je z čínské strany velká a projekty by mohly být životaschopné a mohly by nabídnout českým pacientům v některých indikacích vhodnou alternativu ke klasické západní medicíně.

Zájem klientů roste

Může MZd ČR porovnat úroveň a nabídku využití metod TCM u nás a v zahraničí, v Německu, Velké Británii, případně dalších zemích?

Vzhledem k tomu, že tradiční čínská medicína není v České republice hrazena z veřejného zdravotního pojištění, závisí nabídka služeb TCM především na možnostech českých pacientů platit si za doplňkové zdravotní služby z vlastní kapsy. Úroveň kupní síly ve Velké Británii nebo Německu je vyšší, je tedy logické, že generuje vyšší poptávku po službách TCM a tím i vyšší nabídku těchto služeb. Se zvyšováním kupní síly v ČR se však situace pro TCM pozitivně vyvíjí i u nás. Podle mých informací má například hradecká klinika zaplněny kapacity na dlouho dopředu.

Projeví se spolupráce A16+1 například v prohloubení vzdělávání lékařů, doplnění výuky na lékařských fakultách?

Spolupráce v rámci Asociace se zaměřuje především na oblasti, kde je možná reálný spolupráce mezi několika partnerskými zeměmi. Oblasti formální úpravy vzdělávání se tedy Asociace nyní nevěnuje, pokud však země projeví o tuto problematiku zájem, je to samozřejmě do budoucna možné.

Jaká je vaše nejvýraznější zkušenost, poznatek, z čínského systému využití TCM ve zdravotnictví?

Na čínském systému je zajímavá především vyvážená kombinace používání metod tradiční čínské a západní medicíny. Čína, vzhledem k obrovskému počtu obyvatel, řeší systém organizace zdravotnictví velmi intenzivně. Především na efektivitu poskytovaných služeb je zde obrovský tlak – bez efektivního poskytování by jednoduše nebylo možné obsloužit tak velký počet obyvatel.

Co je podle vás racionální, konstruktivní model nejbližší budoucnosti. Zařazení metod TCM jako subsystému do zdravotní péče, vyčlenění mimo zdravotnictví, vytvoření mezikategorie…?

Z pohledu našeho systému veřejného zdravotního pojištění je nutné vnímat TCM jako alternativu k běžně poskytovaným zdravotním službám. Dle mého názoru není nutné tvořit speciální legislativu pro čínskou medicínu. Tradiční čínská medicína se zařadí do systému poskytovaných zdravotních služeb tak, jako například akupunktura, která je její součástí. Jde o služby, které musí být poskytovány odborně, bezpečně a ve prospěch zdravotního stavu pacienta, ale které nejsou hrazeny ze systému veřejného zdravotního pojištění. Půjde tedy o služby nabízené podle zákona o zdravotních službách, ale které nebudou hrazenými službami ve smyslu zákona o veřejném zdravotním pojištění.

Kdy bude připraven odpovídající zákon a regulátor?

Jaký stav legislativního řešení v rámci přípravy změn, resp. novely zákona 96/2004 o nelékařských zdravotnických povoláních, kde by se měly odrazit zkušenosti a možnosti, které nabízejí čínští experti a odborné instituce? Vznikly by “střední zdravotničtí pracovníci” a mohli by podpořit stabilizaci klientů v prostoru následné péče, přechodu mezi medicínskou a sociální péčí, při dlouhodobých onemocněních a podobně.

Návrh novely zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, byl projednán a schválen vládou na jednání, které se uskutečnilo dne 27. 6. 2016. V současné době byl návrh zákona odeslán k projednání do Poslanecké sněmovny.

Návrh novely zákona nerozšiřuje okruh povolání, které by byly regulovány tímto zákonem, tedy nezahrnuje ani čínské experty. Legislativní proces však je v plném běhu a je možné, že zákon dozná v poslanecké sněmovně ještě nějakých změn.

Může být ustanoven regulační subjekt, odpovědný za vzdělání lékařů či praktiků, bezpečnost zdraví pacientů, kvalitu léčebných produktů a pomůcek, kontrolu činnosti, třeba na základě působení Komory TCM v její gesci a za supervize MZ?

Ustanovení speciálního subjektu, který by byl odpovědný za vzdělávání lékařů, bezpečnost pacientů a kvalitu produktů – obecně tedy vznik nějaké státní regulační autority v oblasti čínské medicíny není zatím připravován. Nic ale nebrání vzniku odborné společnosti, která by garantovala postupy, kvalitu výrobků nebo vzdělání lékařů a dalších odborníků praktikujících prvky tradiční čínské medicíny. Své postavení a renomé si ale bude moci vybudovat kvalitou nabízených služeb a důvěryhodností udílených certifikátů. Role státu se bude soustřeďovat především na zajištění dodržování všech závazných pravidel pro bezpečnost výrobků, dodržování zákona o zdravotních službách a dalších předpisů.

Co bráni nostrifikaci lékařských titulů odborníků z ČLR u nás, aby mohla být tak podpořena kvalita výzkumu, možnost práce na evidence based studies, klinických projektech a studiích?

Problematika nostrifikací je plně v kompetenci MŠMT, nicméně mohu Vás ubezpečit, že spolupráce v oblasti výzkumu a klinických projektech již probíhá v rámci již zmíněné Asociace 16+1.

Autor: Jan Hovorka