MUDr. Viktor Vojtěch: Čeští lékaři mohou závidět: Americká i čínská sdílená medicína mají v TCM velký náskok

Bohaté zkušenosti ze zemí, které dokázaly využít znalostí a propojení západní medicíny s tradiční čínskou (TCM), ale i dalšími národními modely, mohou čeští lékaři jen obdivovat. Získat je individuálně záleží na jejich schopnostech a kontaktech. A samozřejmě chuti dál se učit a možnostech, odborně metody aplikovat na své pracovišti. Lékař, který hledal na mnoha místech – misi v Kosovu, na studijních pobytech v Asii a jinde) našel způsob, jak v našich podmínkách pomáhat efektivně pacientům víc, než může česká medicína, pracuje ve FN Plzeň – MUDr. MUDr. Viktor VOJTĚCH.

Kdy jste se prvně setkal s metodami TCM?

S metodami TČM jsem se setkal poprvé během svých studií na VLVDU JEP (Vojenský výzkumný a doškolovací ústav Jana Evangelisty Purkyně) v Hradci Králové. Tehdy se mě jako studenta se zájmem o čínskou medicínu ujal MUDr. Michal Strnad, tehdejší internista a akupunkturista. Seznámil mě s dostupnou akupunkturní literaturou a dovolil mi „koukat mu pod ruce při napichování akupunktury“. Pod jeho laskavým vedením jsem s kolegou Rejchrtem vytvořil práci na tema „Možnosti ovlivnění Raynaudova fenomenu akupunkturou“, která byla v rámci studentské vědecké činnosti kladně hodnocena. 

Má pro vás, jako lékaře, akupunktura (a případně další metody) přínos, je to možnost, jak pacientům více a efektivněji pomoci?

Pro mě akupunktura jako léčebná metoda rozhodně přínos měla, stejně jako požehování. Tato metoda se v překladu jmenuje „akupunktura a požehování“. Druhá část názvu se mi v současné době zdá v České republice podceňovaná, přičemž stejné množství potíží jako akupunkturou lze řešit i požehováním, a to bez porušování povrchu kůže těla. Hodí se tudíž pro praktiky čínské medicíny, kteří mají s jehlami jakékoli problémy, nebo nesmí jako nelékaři používat akupunkturu.    

Znalostí léčebných postupů čínské medicíny se samozřejmě rozšiřuje pole působnosti lékaře vůči pacientovi. Nicméně souběh metod západní a čínské medicíny u jednoho pacienta v ten samý čas v ordinaci je problematický, především z důvodu časové náročnosti čínské medicíny. Proto je zapotřebí tyto dvě činnosti oddělit a čínskou medicínu praktikovat například v odpoledních hodinách. 

Kde jste získával znalosti, které kurzy jste studoval?

Tak, jako asi všichni tehdejší zájemci o akupunkturu jsem nejdříve absolvoval kurzy u naší nestorky akupunktury, paní MUDr. Milady Barešové, které, stejně jako zhruba dalších pět tisíc akupunkturistů, které za svá dlouhá léta působení vyškolila, vděčím za mnohé. Dále jsem studoval na 1. škole TČM v Praze, která přes nelehká období byla schopna přetrvat do dnešních dní. Letos oslaví 30 let své existence. Svojí výukou, ať již pregraduální nebo postgraduální nabízí studentům čínské medicíny zajímavý a kvalitní studijní program a možnost poznat význačné české i zahraniční lektory. Znalost anglického jazyka mi umožňuje se účastnit i zahraničních seminářů, například v rakouském výukovém centru Bacopa, nebo nizozemském Amersfoortu. Každoročním „vyvrcholením“ je květnový kongres v německém Rothenburgu, do kterého se po padesáti letech organizování každoročně těší i mnoho Čechů.  

Jaká je vaše odbornost, podporujete léčbu i dalšími metodami, herbálními produkty a podobně?

Moje odbornost je všeobecný praktický lékař pro dospělé. Ve své praxi využívám především akupunkturu, ale rád bych si dostudoval i více materiálů o požehování. Jako vojenský lékař jsem se zaobíral myšlenkou uplatnění čínské medicíny v polních podmínkách, v rámci Armády České republiky ale nebylo mnoho vojenských lékařů, zabývajících se touto problematikou. Ze „západních“ armád byly velice pokročilé ve využívání metod čínské medicíny vzdušné síly USA. 

Kolik pacientů přibližně v jednom měsíci ošetříte akupunkturou?

Během jednoho týdne ošetřím cca 20 pacientů, takže pokud se ptáte na celý měsíc, vycházelo by to na cca 80 pacientů. 

Světový trend je sdílená medicína, využití ověřených postupů jak západní, tak tradiční čínské medicíny. Proč to u nás není nijak podporováno?

V říjnu 2017 jsem měl možnost se zúčastnit prvního mezinárodního tréninkového kurzu TČM pro pokročilé v čínském Pekingu, který byl společně organizován americkou a čínskou stranou. Kromě zajímavých přednášek na učebně jsme měli možnost navštívit i několik místních nemocnic a shlédnout působení čínských lékařů v praxi. Udivilo mě, jak daleko v používání naší západní medicíny v Číně jsou. Absolutně se to nedá srovnat s úrovní, v jaké se snažíme aplikovat čínskou medicínu u nás, která je v tomto porovnání mizivá.  

I v zahraničí jsou metody TCM v rámci sdílené medicíny pod kontrolou lékařů. Myslíte, že by měli nelékaři mít možnost rozšířit péči například rehabilitační nebo rekondiční, o akreditované obory TCM?

Ne všude v zahraničí jsou metody TČM doménou pouze lékařů. A v České republice naši zákonodárci „propásli“ možnost legalizování činnosti praktiků čínské medicíny v zákoně o nelékařských povoláních. Mohli přitom mít možnost „dohlédnout“ na státem garantované školství v tomto oboru, jakkoli by jeho vybudování nebylo jednoduché. 

Jste členem ČLAS, jak se tato odborná společnost stará o rozšíření možností další výuky?

ČLAS informuje své členy o zajímavých tématech z oblasti čínské medicíny formou odborných setkání, konkrétně dvakrát ročně přednáškovými dny v Lékařském domě v Praze. Organizuje také kongresy čínské medicíny v České republice a na Slovensku. Vydává odborný časopis Acupunctura Bohemo Slovaca. 

Co byl váš nejzajímavější případ, kdy akupunktura přispěla k vyléčení?

Asi nejzajímavějším případem bylo vyléčení herpesu zooster u mojí manželky, která musela před maturitou jako porodní sestra absolvovat stanovený počet porodů na porodním sále. S aktivním onemocněním by její přítomnost na sále samozřejmě nikdo nepovolil. Ušní akupunkturou bylo během týdne dosaženo kompletního vyléčení kožních eflorescencí, takže mohla bez problémů absolvovat nutnou praxi. 

Dr. Canny LIN, MUDr. Viktor Vojtěch a terapeutka Alena Ivanová

Myslíte si, že by měla být výuka umožněna na českých lékařských fakultách, aspoň jako nepovinný obor?

Tato výuka již v minulosti probíhala jako nepovinný obor v rámci lékařské fakulty v Hradci Králové. MUDr. Ludmila Bendová dlouhá léta vyučovala čínskou fytoterapii na farmaceutické fakultě, také v Hradci Králové. Myslím si, že by studenti mohli být seznamováni se základy čínské medicíny a poznávat její krásu, šíři a hloubku. Mnohé by tato léčebná metoda zajisté zaujala ku vlastnímu prospěchu a prospěchu jejich pacientů. 

Máte osobní zkušenosti s čínskými lékaři, praxí v nemocnicích nebo výukou?

Osobní zkušenosti nejenom s čínskými lékaři mám z kurzů, seminářů či kongresů. Zajímavé bylo měsíční působení v Colombu na Sri Lance s prof. Antonem Jayasuriyou. Pokud se realizuje plán prezidenta Nadačního fondu TČM pana Jana Hovorky na vybudování center sdílené medicíny v jednotlivých krajích České republiky, kde by bylo počítáno s působením čínských lékařů a lékařek, rád bych této činnosti byl nápomocen a spolupráce s čínskými odborníky se účastnil. 

Redakce


Warning: Use of undefined constant rand - assumed 'rand' (this will throw an Error in a future version of PHP) in /www/doc/www.tcmrevue.cz/www/wp-content/themes/ribbon/single.php on line 35