Li Po: Tři kumpáni (Z díla největšího básníka tchangského období)

Jasmínu loubí. Sedím u vína,

zve dobré druhy dobrá hodina –

a já jsem sám. Vtom náhle nad strání

kulatý měsíc se mi uklání

já jemu. Se mnou v modrý nebes klín

můj kývá stín.

Společnost poklonami nešetří –

tak byl jsem sám, a teď jsme tři.

Chce měsíc pít. Jak mám ti podat číš?!

Stín zdvihá pohár. Copak nevidíš,

že dneska za vás za oba

pít musí moje hříšná nádoba?

Co je to ale, chlapci rozmilí?

Já piju – vy jste z toho opilí!

Měsíc se motá, žvatlá ke stínu,

stín se snítkou zas tančí jasmínu,

jen já tu sedím klidně při víně,

jim připíjím a dobré hodině.

Tož loutnu sem – a píseň se mnou noťte,

pak na kutě mě, chlapci, doprovoďte,

vždyť do jedné se vejdou postele

kumpáni světlé noci veselé.

A zejtra navečer, až první hvězdy vzplanou,

u vína v loubí, chlapci, nashledanou!

(Překlad Bohumil Mathesius)

Báseň vám nabízíme jako připomínku čínského nového roku, roku Ohnivého kohouta, a jako úsměvné zjištění, že lidé kdekoli na světě prožívají stejně věci stejně.