Eva Joachimová: Cestou starých Mistrů? Nikoli návrat, ale pokračování cesty

Často zmiňujeme kontinuitu a historickou etapu TCM v řádu tisíciletí, a toto konstatování je, přísně vzato, občas dvojsečné. Odpůrci metod TCM poukazují na vědecký vývoj v protikladu se středověkým tmářstvím, u některých praktiků je zjevný akcent na určité mystično, filozofické propojení a prostorové vnímání prolnutí bytosti s univerzem moc složité – pro běžného pacienta určitě, o materialisticky založeném lékaři nemluvě. Ale opustit tento prostor uvažování (nebo paměti?) nelze. Rozumné je pokračování ve společné cestě, aniž bychom se přísně škatulkovali, podpořit přejímání znalostí a zkušeností, sdílení toho, co pomáhá. Ostatně – kultura sdílení je velmi zdůrazňovaný trend, a propojení TCM s moderní západní medicínou přirozená cesta. To potvrzují nejen postoje předních čínských lékařů, nejen z nemocnic TCM, ale v našem rozhovoru i terapeutka TCM Eva Joachimová:

 Co vás přivedlo k TCM?

Ve čtrnácti letech jsem se poprvé dostala do kontaktu s čínskými texty a přes filozofii a astrologii k původním čínským učením. Pak jsem se dostala do kontaktu se dvěma Mistry.

Ovšem ani po více než dvacetiletém studiu jsem neměla jasno. Proto jsem okamžitě sáhla po nabídce pustit se do studia tradiční čínské medicíny na Evropské univerzitě tradiční čínské medicíny LEUNG KOK YENA.

Kdo byl tím, koho byste dnes označila za svého guru?

V roce 1979 jsem se poprvé sešla s Borisem Michajlovem – později používal jméno Brin a do roku 1995 jsem poslouchala jeho povídání.

Využíval systém výuky čínských studentů, kde platí: „Žák, který se ptá, není hoden svého Mistra“. To znamená, že Mistr záměrně přeskakuje, nedovolí žákovi, aby se ve výuce orientoval. A vyčkává, až nadejde čas a žákovi se všechno propojí.

V roce 1988 jsem se ve Francii setkala s Mistrem LI, za kterým jsem jezdila do roku 2002. Občas jsem měla pocit, že jsem jejich pingpongový míček. Vždy, když mi jeden něco řekl, druhý se mírně pousmál a navázal tak, abych tomu rozuměla ještě míň.

Během let jsem získala obrovskou spoustu informací, které jsem ale nebyla schopna sama utřídit. To byl právě impulz, proč jsem začala studovat TCM. A určitě bych jmenovala řadu našich učitelů z medicíny – Phillippa Riviéra, Martinu Danhiez, Clauda Vosarta, Michela Vinogradoffa…

Dá se říct, jakém oboru, popř. při jaké diagnóze máte největší úspěchy (efektivitu)? S čím se na vás lidé obracejí nejvíc? A mění se problémy pacientů nejen s ročním obdobím?

Jak jsem řekla – díky Mistru LI jsem vystudovala klasickou čínskou medicínu, na univerzitě jsem studovala tradiční čínskou medicínu.

Rozdíl mezi nimi je v přístupu a některých metodách. Pro mne to znamená možnost použití kombinace obou. Klasická čínská medicína například upřednostňuje čas a v řadě případů využívá časové cykly jako harmonizační prostředek. My to třeba známe z pěstování plodin, ředkvičkám se nejlépe daří, když je noc i den v rovnováze.

Chronoterapie má úžasné výsledky například u alergií. Akupunkturu používám z tradiční čínské medicíny, ale pokud to jde, převádím ji na chromoterapii. To znamená, že místo vpichů se používají barevné puntíky. Výhodné je to zejména u dětí. Ty barevné puntíky baví a samy si o ně říkají. Největší úspěchy máme díky těmto metodám v harmonizaci alergií.

Zajímavé jsou výsledky terapie neplodnosti, máme v současné době 15 dětí, z toho ale jen 2 chlapce, takže se nám smějí, že vyrábíme holčičky. Tato terapie může být dlouhodobá, říká se, že žena musí projít dvěma ledny.

Já si osobně nejvíc vážím výsledků v podpoře pacientů s nádorovými onemocněními. Z pohledu klasické čínské medicíny rakovina není nemoc, ale porucha energie a tady se nám daří ve spojení se západními metodami zmenšovat nádory, zabraňovat metastázování, preventivně udržovat pacienty v době po terapii západní tak, aby nedošlo k dalšímu výskytu nádoru. Za celé období pětadvaceti let, kdy se s touto problematikou setkávám, mám jediného pacienta, který podstupoval pravidelně chronoterapii, kde došlo k dalšímu výskytu nádoru

Pocitujete vy sama větší zájem o TCM v poslední době? Kolik máte pacientů ročně?

Obecně lidé začínají uvažovat o odlišném způsobu života, a to je samozřejmě vede i k úvahám například o užívání antibiotik. Myslím, že se trochu zvedá pocit zodpovědnosti za své zdraví a svůj život. To potom přirozeně vede lidi k vnímání, či vyhledávání prevence, či alternativních terapií.

Nemám nejmenší tušení, kolik lidí se považuje za mé pacienty – hlavně kvůli chronoterapii. Řada problémů se řeší například pouze v lednu. Lidé jsou na to připraveni a sami se před lednem ozývají.

Běžně mám pacienty na dlouhodobých, např. dvouletých programech. Klasická čínská medicína přímo preferuje prevenci. Akutní případy vnímá pouze v případě ohrožení života, takže s běžnými akutními onemocněními se setkávám málo.

Jak se o vás  lidé dozví?

Z mých webových stránek a od dalších pacientů, kteří prošli během let některou z mých metod (http://joachimova.cz/).

Hodně pracuji pro lékaře, kteří mi posílají pacienty, kde podle západních metod není vysledovatelná konkrétní nemoc. A hlavně případy rakovin, kde souběh obou metod – západní a čínské terapie – přináší báječné výsledky.

Spolupracuje s Komorou TCM?

Jsem členem Komory a sleduji její činnost. Bohužel, nemáme moc času na setkávání.

Myslíte si, ze by TCM měla být v nemocnicích legálně k využití?

Do budoucna by to bylo – podle mne – mimořádně výhodné pro pacienty i pro lékaře. V současné době by stačilo, kdyby se lidé na oficiálních místech mohli informovat o tom, jaká je alternativa té které léčby, kolik stojí a co by museli podstoupit.

Mně se skvěle osvědčilo propojení s lékaři. Pacient, který podstupuje alternativní terapii a je zároveň kontrolován západním lékařem, má naprostou jistotu, že nedochází k poškození jeho zdraví „jinými metodami“. Často se dokonce západní lékaři informují, jakou terapii naši pacienti podstupují, aby byli v obraze, co se s pacienty děje.

Autor: Mgr. Eva Hlavsová

Terapeutka TCM Eva Joachimová


Warning: Use of undefined constant rand - assumed 'rand' (this will throw an Error in a future version of PHP) in /www/doc/www.tcmrevue.cz/www/wp-content/themes/ribbon/single.php on line 35