PhDr. Eva Křížová, PhD: Výzkum TCM. Výsledky poslouží k vyhodnocení zpětné vazby pro praxi

Náš nadační fond, a také redakce TCM Revue, opakovaně upozorňuje: Pokud něco může pomoci stabilizaci TCM jako součásti zdravotní péče, tak exaktní hodnocení, analýza aktuálně dostupných možností, vzdělávání, nastavení kontrolních systémů, regulace nekompetentních vstupů, korektní cenotvorba a podobně. Dobrým krokem je výzkum, provedený neziskovou občanskou organizací  CESMEZ, z. s., ve spolupráci s Komorou TČM. Podrobnosti nám řekla autorka tohoto projektu, PhDr. Eva Křížová, PhD.

Kdo a proč inicioval sběr dat, týkajících se TCM?

Výzkum vznikl na základě dlouhodobých kolegiálních kontaktů a spolupráce mezi mnou a doktorkou Bendovou. Před necelými 20 lety jsem vedla grantový projekt, zaměřený na alternativní medicínu a u té příležitosti jsem poznala lékaře, kteří se jí zabývají. Letošní výzkum vznikl jako společná iniciativa Centra pro sociologii medicíny a zdravotnictví a Komory TČM. Akce to byla dlouhodobě zamýšlená a diskutovaná, současně ale spontánní, neboť se neopírá o žádnou grantovou podporu.

Existoval už dříve nějaký výzkum, zdroj dat a podobně? Můžeme s něčím vaše výsledky porovnat?

V tomto rozsahu je výzkum mezi uživateli TČM u nás ojedinělý, nicméně v zahraničí podobné výzkumy probíhají a i u nás jsme již realizovali akce menšího rozsahu, ale podobného zaměření,  jednak v rámci výše zmíněného grantu od IGA MZ ČR (2001-2002), a pak v rámci různých diplomových prací ať již studentů sociologie, humanitních věd či medicíny. Jednu otázku začlenil Ústav zdravotnických informací a statistiky do šetření zdravotního stavu v r. 2008.

Tento náš výzkum přinesl velké množství výsledků, pro některé srovnání máme, pro jiné ne.  Záleží na tom, co si vyberete.  Výzkum zahrnuje více oblastí zájmů: jednak, jakým způsobem je tradiční čínská medicína kombinovaná se zdravotní péčí v rámci veřejného zdravotního pojištění, tedy k jakým integracím již dochází. Dále,  jaké postupy jsou nejvíce používány a jak je uživatelé hodnotí, jaká je celková  spokojenost s léčbou a také, kolik to stojí.  Pokud bych měla z tohoto vybrat jedno téma, ke kterému srovnatelná data máme se zahraničními i českými výzkumy, tak výzkumy opakovaně dokladují  vysokou subjektivní spokojenost uživatelů  většiny alternativních postupů, včetně TČM. Nelze sice dělat rovnítko mezi subjektivní spokojeností a účinností, ale také ten pohled pacienta nelze ignorovat. Měli bychom se zabývat tím, co to hlouběji znamená a jak tomu rozumět. Nicméně pro uživatele alternativní medicíny je  typické, že jsou velmi spokojeni a v tomto smyslu jsou naše výsledky srovnatelné s mnoha jinými výzkumy. Podobně platí,  že i naši respondenti kombinují TČM se školskou, západní medicínou a dochází tak jako jinde i u nás k nejrůznějším propojováním. Co se týče financování,  tam jsou naše data asi originální a přináší původní informaci o velmi rozmanité praxi. Pro zájemce je dostupná publikace Alternativní medicína jako problém (vydalo Karolinum v r. 2004) a Alternativní medicína v ČR (vydalo Karolinum v r. 2015). Obě souhrnně informují o situaci v ČR.

K čemu budou výstupy sloužit? Za jakých podmínek je můžete případně někomu poskytnout?

Smyslem toho výzkumu bylo přinést zpětnou vazbu ohledně praxe, o níž mnoho nevíme. Výsledky tedy mají sloužit  poznání této zpětné vazby. Dozvěděli jsme se něco o uživatelích TČM  v českém prostředí a něco málo i o prakticích TČM. Data jsou zveřejněna ve statistické, anonymní podobě, jak bylo od začátku součástí záměru a komunikace jak s terapeuty, tak s respondenty. A  tento základní přehled četnosti odpovědí na jednotlivé otázky je k dispozici každému za předpokladu, že bude citovat zdroj/odkaz,  který je tam uveden. Data je možné sdílet, nikoli komerčně využívat, ale každé užití se řídí uznáním našeho autorství, jak je normální a běžné.  Každý sociologický výzkum je možné realizovat pouze díky spolupráci s respondenty a v tomto případě i s terapeuty,  kteří respondenty informovali o možnosti vyplnit dotazník. Myslím tedy,  že ta data patří právě těm,  kdo odpověděli,  proto je sdílíme. Lidé se rádi  srovnávají a je pro ně cenné vidět svůj názor v porovnání s druhými.

TCM není v oblasti zdravotní péče zcela legální, myslíte si, že data budou dostatečným argumentem, relevantními podklady například pro zákonodárce?

Asi máte na mysli provozování zdravotní péče nelékaři, jinak bych  nerozuměla Vašemu tvrzení o nelegálnosti TČM. Akupunktura je uznaná  metoda a rostlinné produkty jsou legálně dováženy jako doplňky stravy a předpokládám, že podléhají kontrole kvality. Tento výzkum nesledoval odbornou kvalitu péče, tu  musí mít přece jenom na starosti ještě někdo jiný než pacient sám.  Poznání může stimulovat diskuzi, zkvalitnit ji a být určitým zdrojem či podnětem, ale nemyslím, že se zákonodárci rozhodují na základě sociologických výzkumů. Jedna studie nestačí, musí být výzkumů více a musí pak podat nějaký komplexnější obraz skutečnosti, na kterém se víceméně shodnou reprezentanti různých zájmů i postojů. Síla jednoho šetření je omezená, ale může vést k probuzení zájmu a nasměrování další cesty poznávání a diskuze.

Rozlišovala jste, zda pacient-respondent čerpal péči lékaře nebo praktika bez medicínského vzdělání?

V dotazníku jsou dva dotazy ohledně vzdělání terapeuta. U všech víme, že to byli absolventi školy TČM, ale s různým předchozím vzděláním a odborností. Takže nějaké analýzy těchto vztahů dělat budeme,  ale z časových důvodů je  musím odsunout na později. Respondenty je možné rozdělit na klienty, které léčí lékaři a nelékaři, ať již jiní zdravotníci, nebo jiní vysokoškoláci.  Můžeme se podívat, jestli to hraje nějakou roli ve spokojenosti,  ceně péče,  poskytovaných typech péče apod.

Máte přehled, kolik je praktiků a lékařů, aplikujících TCM, celkem? Podle jakého zdroje jste vybírala terapeuta a tedy skupiny klientů/pacientů?

Nemám, jsou to jen odhady. Absolventů škol TČM mohou být stovky, ne všichni, kdo absolvují školy TČM, to pak provozují. Řekla bych, že komunita  praktiků TČM může být řádově ve stovkách, překvapilo by mne, kdyby byla větší než 1000. Přesněji by Vám odpověděli na Komoře TČM. Kolem 10-15 % praktických lékařů dle svých slov provozují akupunkturu (ne nezbytně v duchu TČM), tak to máte také asi 600-800 osob. Jednotícím prvkem při práci s terapeuty bylo, že terapeuti jsou absolventi školy ŤCM a členy Komory TČM. O výzkumu byli informováni všichni a mohl se ho každý zúčastnit dle svého zájmu. Terapeuti byli ale jen prostředníky mezi mnou a respondenty a pouze podávali informaci, kde mohou respondenti dotazník na webu a najít, kdo výzkum organizuje a další nezbytné informace. Další komunikace s terapeuty šla přes komoru, ale na základě mnou připravených formulací a pravidel. Snažila jsem se alespoň trvat na tom, aby spolupracující terapeuti rozdali informaci každému, kdo od nich po vyšetření odchází  a není to jeho první návštěva.

Poskytují respondenti, byť i anonymně, data v potřebném počtu a kvalitě? Ptám se na jakousi “upřímnost” výpovědi.

V dotazníkových šetřeních je to vždy subjektivní výpověď, ale přesto je děláme.  Jsou určité postupy, jimiž zvyšujete  šance na to, že odpovědi poskytují nějaký reálný obraz.  Vidíte, jak opatrně se vyjadřuji, tím „nějakým reálným obrazem“ mám na mysli to, co respondent chce a může v daném okamžiku sdělit, jak to zrovna vidí a svým způsobem chce vidět. Můžeme to ale zpochybňovat?   Snažili jsme se vnést pravidla do sběru dat, takže   já sama jsem informovala praktiky TČM, členy Komory TČM, přítomné na výroční schůzi komory, o záměrech a postupu výzkumu.  Všem byla nabídnuta účast, nicméně byla dobrovolná i pro ně.  Každý, kdo chtěl, se  mohl do výzkumu zapojit a stejně jako ostatní rozdávat svým pacientům po vyšetření při odchodu z ordinace informační lísteček o výzkumu. Myslím,  že nakonec se spolupracovalo jen asi s dvaceti terapeuty, ale dokud neznáme složení této komunity, nemůžeme ani říci, zda je to málo. Zkreslení vzorku  může být z toho důvodu,  že se zapojila jen část terapeutů a odpovědělo 50 % oslovených klientů. Dokud ale neznáme celou komunitu terapeutů a klientů, nemáme náš vzorek s čím porovnat a nemůžeme se vyjádřit k tomu, jak je či není reprezentativní. Samotný počet odpovědí je celkem vysoký a dostatečný,  jedná se o téměř 380 lidí. Návratnost byla cca 50 % a to je také nadstandardně vysoko.

Myslíte, že by měl stát podobný a komplexní výzkum iniciovat a podpořit?

Nemusí to být nutně vždy stát, důležitější než finance je nezávislost pracoviště, které výzkum dělá a to si troufám říci, že v případě CESMEZ platí. V ČR  máme velmi málo společensko- zdravotnických výzkumů, podle mých informací nemáme ani žádné pracoviště, které by se dlouhodobě a systematicky  zabývalo zdravotnictvím a medicínou ve smyslu společenské  reflexe a budoucích výhledů. Nevíme nic ani o mnoha dalších tématech, která se běžně zkoumají v Evropě – o společenských rozdílech ve zdravotní péči, o naplňování práv pacientů, o tom, jak lékaři řeší etická dilemata. Výzkum je zde substituován fantazií scénáristů televizních seriálů z prostředí klinik a nemocnic, ale to není věda, jen ventilace neuspokojených otázek, na které dnes  dává odpověď scénárista. Neznám v současné době výzkumný ústav,  zaměřený  na zdravotnictví, takže o systému i jeho dílčích problémech víme málo na to, jak nákladná a významná instituce to je. Každý solidní výzkum v této oblasti nám může něco říci.  Zkoumají se často daleko méně podstatné věci než tato, takže bych  řekla ještě jednou „ano“. Ale nechť projekty soutěží v grantových programech a nechť jsou prostředky přidělovány jen kvalitním.

Autor: Jan Hovorka

Odkaz na prezentaci výzkumu:

http://www.cesmez.cz/aktuality

https://www.facebook.com/cesmez.cz/