MUDr. Zuzana Vančuříková: Čínská medicína tradici má. Předností je indiviuální přístup

V hodnocení či přijímání metod Tradiččínské medicíny, a také alternativ, se leckdy pohybujeme od odmítání k apologetizaci. Nebuďme za každou cenu soudci – možná prvním krokem může být osobní zkušenost s úspěšnou terapií, její vyhodnocení, opakování, prostě postup lékaře, znalého nezbytností a zásad vědeckého zkoumání. Lze tak v denní službě pacientům postupovat? Asi těžko. Dokud nebudou postaveny vědecké týmy, souvisle se zabývající analýzou a výzkumem TCM či alternativ, setrváme v dohadech a poněkud nepraktickém bloumání krajinami lidského těla, jež prostě potřebuje pomoc. Tak to nakonec vždy zůstane na odvaze, moudrosti a rozhodnutí ošetřujícího lékaře, jakou cestu zvolí. Železniční koridor s přesným jízdím řádem, nebo cestu ranní loukou? Jak kdo. Přes Most vede své pacienty ke zdraví MUDr. Zuzana Vančuříková:

portret_1vancurikova

TCM se dostává do popředí mediálního zájmu. Je podle vás vůbec možné ji definovat?

Úplně jednoduché to samozřejmě nebude. O TCM se dá říci, že je to komplex přístupů k lidem. Zahrnuje všeobecná doporučení pro pacienta, co se týká režimu, dietologie, chování nebo přístupu k životu, a pak i léčebné metody –  akupunkturu, fytoterapii, masáže… To je tedy čínská medicína.

Řada odborníků právě na toto upozorňuje: Jde podle nich o čínskou medicínu, nikoli o tradiční.

Co je to vlastně tradiční? Čínská medicína samozřejmě tradici má. Je to slovo, které se zažilo, používá se, klidně by bylo možné využít slovo klasická. Mimochodem, jeden z nejlepších sinologů u nás, pan Vladimír Ando, tento pojem používá. Já bych asi řekla, že se jedná o čínskou medicínu, která má své tisícileté kořeny.

Kdy jste se s ní poprvé setkala vy?

To už je hodně dávno. S východní medicínou jsem se setkala ve formě cvičení někdy ve dvanácti nebo třinácti letech, kdy mě ho učila rehabilitační sestřička. Když jsem se později, v 90. letech, rozhodovala o cíli a směru své práce, dozvěděla jsem se o akupunktuře. Chtěla jsem pacientům něco takového nabídnout.

Jak jste začínala?

Dělala jsem akupunkturu u pana doktora Marka, který měl poté rehabilitační centrum. Následně jsem dokončila kurz a moje kolegyně mi říkaly, že se chystají studovat čínskou medicínu do sinobiologické společnosti. A tak jsem se tam přihlásila také. To bylo v roce 1993.

Měla by podle vás být TCM zařazena do systému zdravotní péče?

Já si myslím, že metody TCM by byly pro pacienty velmi přínosné.

A co jsou tedy hlavní výhody nebo přednosti?

Jednak je to velmi individuální přístup. Ten bere v potaz konstituci i historii pacienta a dělá mu doporučení na míru. Je také hodně preventivní, ale nabízí i kvalitní následnou péči po vážných zdravotních potížích. Péče masážemi po mrtvicích i zraněních, to je důležitý systém práce s pacientem.

Co byste vzkázala těm, kdo TCM označují za šamanství a čarodějnictví?

Asi bych jim doporučila, aby si nastudovali její historii, aby se poptali lidí, kteří opravdu prošli čínskou medicínou a aby ji třeba také sami vyzkoušeli. Protože když nemám zkušenost, nemohu nic odsoudit. Když mám dobré informace a vlastní praktickou zkušenost, mohu hodnotit.

My to vnímáme tak, že k čínské medicíně patří i filozofická rovina. Ta ale není k dohledání v našem materialistickém pojetí medicíny. Máte pocit, že je to součást komplexu TCM?

Filozofický přístup je důležitý pro lidi, kteří jej aplikují. Ti by o filozofických základech měli být obeznámeni, neboť je potřebují k tomu, aby věděli, jak s pacientem pracovat. Neříkám, že by měl každý pacient přijmout tento přístup, naše společnost je přece jen jiná. Ale pochopení vývoje čínské medicíny je velmi zásadní. Myslím si, že vědět, odkud TCM pochází, je dobré pro terapeuta, ale pro pacienta nutná není.

Myslíte, že by se TCM měla vyučovat na lékařských fakultách?

Na 1. lékařské fakultě se vyučují základy TCM. Myslím, že by budoucí lékaři měli o těchto metodách a postupech vědět, stejně jako se učíme např. farmakologii, přestože máme lékárníky, nebo různé jiné obory, kterým se nakonec nebudeme věnovat. Tohle jsou metody, které je možné využít v rámci léčení.

Vy se věnujete i jiným oborům. Není například homeopatie v rozporu s TCM?

Medicína a zájem o zdraví pacienta není v rozporu v jednotlivých oborech, ať je to medicína západní či východní, či ať je to homeopatie. Je důležité, když jde člověk správným směrem.

Máte zkušenosti ze zahraničí v souvislosti s praktikováním TCM a zdravotním pojištěním?

Úplně nemám. Vím, že existují v Evropě určité školy čínské medicíny, které jsou akceptované zdravotnickým systémem. Že existují praktici čínské medicíny s vlastním vzděláním a akreditací. Na kongresu v Německu se tyto školy a praktici setkávají a předávají si zkušenosti. Na Slovensku je atestace z akupunktury jako nadstavbový obor pro lékaře, což znamená, že lékař, který má nějakou výchozí odbornost, může akupunkturu plně využívat. U nás se v nemocnicích praktikuje zřídka, v několika málo ambulancích.

Myslíte si, že by u nás měl existovat institut, který by byl regulátorem TCM?

Já si myslím, že abychom věděli, ke komu pacienta poslat, není špatné nastavit nějaká jednotná pravidla. Díky tomu bychom věděli, zda to ti lidé umějí nebo neumějí.

Jak se díváte na to, když TCM provozují nelékaři?

To je hodně kontroverzní otázka. Pokud jsou dobře vzdělaní v TCM a mají nějaké vzdělání i co se týká fyziologie, anatomie a západní medicíny, což jsou požadavky škol, které u nás fungují, mohou účinně pacientům pomoci. Můj názor je, že řada praktiků TCM, kteří nejsou vysokoškolsky vzdělaní lékaři, to umí velmi dobře a pacientům pomoci mohou. Otázka je, jak to ošetřit legislativně, abychom věděli, že ten člověk doporučuje správné věci a dobře je umí.

Most ke zdraví

Centrum tradiččínské medicíny

Hlavni myšlenka, která nás vedla při vzniku centra čínské medicíny MOST KE ZDRAVÍ, byla sjednotit takříkajíc pod jednu střechu kompletní péči o zdraví člověka, kterou nám nabízí široká paleta možností čínské medicíny vyvíjející se tisíce let.

Cílem snahy celého týmu je poskytovat terapeutickou péči, založenou na principech Tradiční čínské medicíny (TČM), podle svých nejlepších znalostí, zkušeností a možností. Být bezpečnými a svědomitými průvodci na cestě od nemoci zpět ke zdraví a rovnováze.

Cítíme zodpovědnost:

  • vůči našim zákazníkům, kteří se na nás obrací
  • vůči společnosti, ve které žijeme
  • sami k sobě
  • vůči mistrům a učitelům v dlouhé a bohaté historii TČM, od nichž máme možnost čerpat vědomosti
  • Na této cestě rovněž cítíme pokoru a vděk, protože děláme to, co nám je blízké a co nás naplňuje.

www.mostkezdravi.cz