MUDr. Ludmila Bendová: Láska na celý život aneb Je třeba pochopit příběh tisícileté želvy

Pokud je u nás někdo, ovládající nebo významně ovlivňující úroveň a využívání metod Tradiční čínské medicíny (TCM), nemohl se minout s paní MUDr. Ludmilou Bendovou. Když generace dnešních expertů začínala, ona již měla za sebou nelehké, skoro disidentské začátky – a ještě k tomu dost jizev osudu až tragického. Všechno překonala, úsilím a planoucí vášní k životu, která měla mnoho podob, barev a směrů. V její útlé postavě je obrovská duše, v ní nekonečně mnoho ukázněné lásky a nespoutané disciplíny. Nelze jinak než paradoxy vyjádřit a metaforicky přirovnat to, co při rozhovoru umí ze sebe vyzařovat. Jakoby ji hnal strach, že nestihne pomoci všem. Jako by věděla, že jí pomoci má málokdo sílu, tak musí sama. Poznat, pochopit, naučit se, zvládnout, předat a poskytnout. Vědomosti a um, energii a čas, slova útěchy i rozumu, nasměrování. 

Ač z rozhovoru s ní máte skoro pocit mystický, uznáte nakonec, že je realistka. Umí exaktně hodnotit sitaci i stanovit diagnózy, plánovat, počítat, analyzovat, předvídat. Strhává, ale nemate, je současně hluboce opojená i střízlivá. Léčí, vede Sinobiologickou společnost, učí.  A to vše především v oboru, jehož metody na jedné straně světa lékaři tisíce let zdokonalují, a na druhé odmítají. Nebo na opačných stranách vesmíru? Někudy musí vést dráhy, které odvedou lidskou bolest.

bendova

Jakkoli se může zdát, že Tradiční čínská medicína (TCM) přichází k nám jako vládou podporovaná novinka, není tomu tak. Vy jste začínala už před Listopadem, jóga i alternativní metody a způsoby stravování a podobně tehdy ještě patřily tak trochu do ilegality. Znalosti máte jako lékařka internistka i absolventka čínských univerzitních kurzů. Co si máme pod termínem TCM tedy představit v souvislostech s naším  zdravotnictvím?

Především léčebný systém prověřený tisíciletími, sice založený na úplně jiných paradigmatech, než jsme zvyklí, ale právě proto je to velká šance na doplnění trochu příliš technického, jakoby přístrojového pohledu západní medicíny na pacienta v porovnání s celistvým pohmatově-pozorovacím pohledem medicíny čínské. TCM byla schopná po dlouhá časová období řešit celou škálu chorob a obtíží v regionu odnepaměti sužovaném zemětřeseními, epidemiemi, povodněmi a hladomory, a přesto jsou dnes Číňané nejpočetnějším národem na zemi – asi to nebude náhoda…

Zatímco západní medicína se na člověka dívá jakoby mikroskopem a přes biochemické parametry uvnitř buněk nebo prostřednictvím CT, NMR a podobně, čínská na něj naopak pohlíží z vesmíru a sleduje ho v nedělitelné symbioze s rodinou, počasím, ročním obdobím, geografickou lokalitou, životní fází s jejími zátěžemi a dívá se na něj nejen jako na entitu fyzikálně-chemickou ale hlavně duševní i duchovní. Je to jako dvě fotografie lidského těla, jedna je černobílá a druhá třeba infračerveným světlem, ale stále je to jeden a ten samý člověk. Nevím proč ale oba pohledy mě fascinují a nedokážu ani vyjádřit jak moc to zkvalitnilo můj život protože to je prostě nesdělitelné a zvláštním způsobem vás to obohacuje, asi něco jako ono přísloví : “Kolik jazyků znáš tolikrát jsi člověkem…“

V současné době v Německu v Kotzingu, nebo v italské Lombardii, americké Kalifornii spolupracují lékaři čínské i západní medicíny v tzv. integrovaných nemocnicích, kde odborníci obou oborů hledají nejlepší způsoby jak pomoci lidem, kterým už nikde jinde pomoci nedokázali. A daří se jim to! Nemocnice v Kotzingu byla dokonce hodnocena v rámci Německa jako jedna z nejlepších! Takže i my v ČR budeme světoví!

Která metoda, zaměření, specializace je vám nejbližší?

Snažím se zvládnout jak akupunkturu, tak i fytoterapii. Jsem zřejmě rozervanec – jako matka zakladatelka jsem nikdy neusilovala o to, abych já byla v něčem nejlepší, spíš to byl zápas o to, aby tu vůbec něco bylo a přežilo, ekonomicky, lidsky, organizačně, a také aby přežili pacienti – nešťastníci, kteří se na mne obrátili s příběhy tak srdcervoucími, že je nešlo odmítnout. Celých těch 25 let to byl zápas s časem, protože obsáhnout obor zahrnující několik tisíciletí a tisíce čtverečních kilometrů je natolik náročné, že se neodvažuji se prohlásit za odbornici… Měla jsem tu čest vidět ty nejlepší ze současných profesorů čínské medicíny při práci a to pak těžko sám sebe hodnotíte…

Podařilo se nám totiž několik „majstrštyků“ a jména jako je Čcheng Te-šuej – největší vydavatel lékařských spisů v Číně, nebo Chao Wan-šan, odborník na Šangchanlun – Pojednání o zranění chladem od Čang Čung-ťinga z roku 200 n.l. , z něhož pochází významná část receptů na směsi bylin, které se dodneška užívají, a další tak významná jména současných odborníků čínské medicíny jsou natolik slavná a ohromná v samotné Číně, že stačí, abych je někde vyslovila a získávám okamžitě úctu. V Číně jsou to prostě jména, která v tomto oboru zná každý. A ti všichni u nás v Praze přednášeli! A to všechno díky skvělému překladateli z čínštiny, jakým je pan Vladimír Ando, který se stal i mým učitelem čínštiny. Nechtějte ale vědět jak špatným žájem jsem byla, protože to je  prostě na několik lidských životů, a nevím proč mi byla dáno toho tolik prožít v tak chatrné tělesné schránce, která toho přesto tolik vydržela…

Bohužel historie Číny dvacátého století je natolik složitá, že celým ohromným celkům nauky nebylo dáno existovat, natož pak se rozvíjet. Zejména se to týká akupunktury, takže v současné Číně sice existují staří profesoři – nositelé tradice, ale nikdy jim nebylo umožněno ani učit druhé, natož pak publikovat nebo přednášet. Teprve od roku 2013 si Číňané uvědomili, že ztrácejí své kulturní dědictví a konečně se objevují starobylé metody léčby ve bohatosti rodinných tradic. Naštěstí řada z těchto nositelů tradic přežila na Taiwanu, ve Vietnamu, v Japonsku, USA, Velké Británii, Francii takže v rámci organizace studia čínské medicíny je třeba být v kontaktu i se západními učiteli ač je to finančně náročnější než spolupráce s Čínou.

Jak by měla vypadat koexistence metod TCM a jiných se standardním modelem medicíny u nás?

V ideálním případě stejně jako v Německu, USA, Velké Británii, Austrálii, Švýcarsku a podobně, kde je možno poskytovat péči TCM, hrazenou alespoň  zčásti ze zdravotního pojištění. Zřejmě se neobejdeme bez komerčního připojištění, protože si nedělám iluze, že by lékařský establishment v  naší zemi někdy připustil užitečnost TCM. Současného ministra zdravotnictví a další podporovatele TCM nyní vnímám spíš jako zázrak.

Co byste tedy stručně řekla kritikům a těm, kteří rázně odmítají TCM a alternativy proto,že je ze svého úhlu pohledu pvažují za nevědecké?

Mohu hovořit jen za TCM, nejsem vševěd a je jasné, že se jedná o neznalost. Stačí si zadat akupunkturu do vyhledávače a okamžitě máte stovky a tisíce studií, to samé u bylin, cvičení čchikung nebo tchaj ti čchuan a dalších. Konkrétně výzkumy v oblasti magnetické rezonance, nebo Nobelova cena z roku 2015 za medicínu… Profesorka Tchu Jou-jou, lék Artemisin na základě záznamů TCM 1500 let starých potvrzují, že se jedná o pokladnici léčiv a samotný fakt, že TCM je rozšířena po celé zeměkouli a její obliba setrvale stoupá snad rovněž svědčí pro to, že stojí za zvážení.

Založila jste jednu z nejvýznamnějších institucí u nás, Sinobiologickou společnost. Splnily se vaše počáteční vize a záměry?

Nesplnily, neboť se nepodařilo zlegalizovat metody TCM pro vyškolené odborníky a ze začátku jsme podcenili komunikaci s okolím, ale vzhledem k soustu, které jsme si možná spíš nevědomky ukousli, je také zázrak, že jsme se dosud zcela neudávili…

Jaká je pozice TCM v zahraničí, v Evropě, USA, asijských zemích mimo Čínu?

V Asii je TCM vnímána jako regulérní lékařský obor. Spíš je problém jim přeložit pojem alternativní medicína, protože tradičnější je pro ně TCM. Nicméně i tam je samozřejmě výrazný vliv západní medicíny, a hlavně moderního způsobu života a myšlení. TCM je založena na jiných paradigmatech, a především svébytné a unikátní filosofii taoismu. I pro moderního Asiata není vždy jednoduché pochopit vlastní tradice, navíc se do toho ještě zamotal komunismus. Zkrátka řečeno, je jednodušší dát si při horečce antibiotika (která ještě v 90.letech v Pekingu byla běžně dostupná i pro naprosté laiky v lékárnách západního typu) než zanalyzovat správně své příznaky, zamyslet se nad bylinnými směsmi a hlavně změnit do budoucna svou životosprávu… Nicméně skutečnost nám ukazuje, že právě tento „moderní“ přístup asi v budoucnu stačit nebude – viz rezistence antibiotik, které tu máme ani ne sto let. Čínské bylinné směsi tu jsou již tisíce let a stále pomáhají právě na infekce a zejména virozy.

Optimální situace TCM je v USA nebo Velké Británii, Austrálii, kde existují školy, například PCOM v USA nebo Westminster University v Londýně v Británii, které nabízejí studium TCM na bakalářské, magisterské i doktorandské úrovni. Například PCOM má studium rozvrženo na 12 semestrů, což je stejná doba šesti let jako studium západní medicíny, a absolventi pak musí obhájit doktorandskou práci, absolvovat praxi atd. Výsledkem jsou odborníci na stejné úrovni jako lékaři. Westminster University je státní a mají tam studentské kliniky, kam může přijít kdokoli z ulice na levné ošetření studentů TCM pod dohledem jejich profesorů, a prosperují. V Německu mají institut „heilpraktikerů“, kteří nejprve tři roky studují základy západní medicíny, a na to navazují další studijní obory CAM, a také TCM. V Japonsku jsou celé univerzity věnovány TCM, ale v trochu zjednodušeném japonském podání medicíny Kampo, což je zredukovaná čínská fytoterapie. Jde o to, že na rozdíl od českého lékopisu, kde máme popsáno 600 léčivek jich má ten čínský 10 000. K tomu stovky rozsáhlých klasických děl a algoritmů, jak léčit které nemoci. 20 000 základních směsí pak má i množství úprav, jak je lze přizpůsobit individuálním potřebám daného pacienta. Opravdový odborník na fytoterapii tak zpravidla potřebuje minimálně deset let na získání dostatečné zkušenosti, a hlavně citu pro správné sestavení směsí na míru. Též se uvádí, že by neměl učit druhé dříve než za 20 let denodeního užívání bylin…

Co bráni zařazení těchto metod do subsystému zdravotnictví?

Především neznalost, ale i samotná rozsáhlost tohoto oboru, která vyžaduje samostatnou odbornost, má-li být dosaženo optimálních výsledků. Za minulého komunistického režimu bylo u nás vyškoleno 5 000 lékařů po dobu jednoho týdne kurzu akupunktury, přičemž v kolébce tohoto oboru, v samotné Číně, se studuje na vysokých školách čtyři roky…

Naštěstí mnoho z těchto lékařů, a patřím k nim i já sama, se vlastním přičiněním a studiem i tak dobralo neuvěřitelných výsledků, protože akupunktura je velice  účinným nástrojem! Ve studiích GERAC a ART , kterých se v NSR zúčastnilo 1500 lékařů (jejichž vzdělání bylo značně nesourodé), bylo ošetření akupunkturou dvakrát účinější než jakýkoli postup západní medicíny. Problém byl v tom, že se neprokázal statistický rozdíl mezi tzv falešnou (sham acupuncture) a skutečnou akupunkturou, kromě u migrén a bolestí kolene, ale i tam nebyl rozdíl až tak markantní, byť byl statisticky významný. Samozřejmě kritici nikdy nevysvětlili tuto účinnost a vzali si z toho pro média jen hlasitě vytrubovanou zprávu, že je jedno kam píchnete, a tedy hlubší studium nemá smysl. Pravý opak je pravdou, akupunktura je neuvěřitelně účinná metoda, ale tato účinnost nebyla zachycena ve studii s tak širokou škálou vzdělání účastníků pro špatný design studie, který mimochodem prováděli odborníci na západní a nikoli čínskou medicínu!

Problém se studiemi akupunktury je v zásadně nedostatečném vzdělání těch, kdo ji užívají, protože je to tak efektivní pomoc, že se tím prakticky všichni dobře uživí i bez dlouhodobého studia…

Existují velmi silné argumenty proti falešné akupuntuře, protože už v klasických knihách je popsáno, že akupunkturním bodem se může stát jakýkoli bod na kůži kdekoli. Takže tento pojem je zcestný a vlastně žádná falešná akupunktura neexistuje. Hlubším studiem však člověk získá doslova pokladnici účinků a pokud se to spojí i s bylinami a stravou, mohou se dít i zázraky.

V čem je přínos celku TCM a jejího praktikování – je to vyšší efektivita, dostupnost, nižší náklady, osobní uzpůsobení, individuální přístup k pacientovi a nemoci?

Všechny uvedené skutečnosti platí v různé míře dle pacienta, choroby, okolností. Unikátnost TCM podle mě spočívá především v dlouhodobém účinku na posílení zdraví. Západní medicína má k dispozici doslova zázračné léky skoro s okamžitým účinkem, ale ty mají i svou stinnou stránku, a to jsou vedlejší účinky. Zejména u chronických dlouhodobých nemocí často pacienti umírají na komplikace ke kterým přispěly právě užívané léky. Naopak čínské byliny, dietetika, cvičení a obecně životospráva potřebují čas a spolupráci pacienta, ale můžete je užívat celý život bez následků. TCM je totiž v ideálním případě způsob života, nejen léčebný systém! Samozřejmě ne všechny byliny můžete užívat dlouhodobě. I v čínské medicíně existují byliny s časově omezenou použitelností z důvodu přítomnosti

toxických látek, ale je to méně nebezpečné než západní léčiva. Navíc jsou dobře popsány už v klasických knihách a dnes je to podloženo i biochemickými výzkumy s přesnými hodnotami.

Může TCM prospět skupinám, například dětem, seniorům, sportovcům?

Právě pro ně je TCM naprosto ideální! Samostatný obor gynekologie a pediatrie totiž existoval v Číně ještě před naším letopočtem a potomstvo bylo pro Číňany vysoce důležité, protože jedinec nemá ani dnes v Číně velkou váhu. To, co je důležité, je zachovat rodovou linii, jen rod má význam. Takže v rámci fytoterapie jsou speciálně vyčleněné byliny, postupy a směsi pro děti i pro ženy a zejména v období těhotenství a porodu je výběr důležitý. Troufám si tvrdit že už dnes existují v ČR stovky dětí, které byly donošeny a štastně porozeny jen díky TCM. V rámci regulace menstruačního cyklu neznám nic účinějšího než TCM a to samé platí pro seniory. Co se týká sportovců, tam už hraničíme s limity lidského organismu, a to je přímo proti zásadám TCM, ale v případech sportovních úrazů lze pomoci i jim.

Je současné prezentování TCM u nás odpovídající?

Naprosto nikoli, protože si všichni osobují právo hodnotit něco co neznají. Pravý věděc ví co znamená pokora a vynáší soudy na základě studií a výzkumů nikoli jen podle vlastního úsudku.

Staráte se o vzdělání lékařů a praktiků. V čem je smysl a efekt, měli by všichni lékaři mít povědomí o TCM, nebo by se měla prohloubit specializace, třeba i s praktiky s odpovídajícím vzděláním?

V Číně existují dva typy fakult lékařství – západní moderní a tradiční čínské, přičemž ať už studujete kterýkoli obor, vždy musíte složit i několik zkoušek z protilehlého oboru, takže všichni se dokáží domluvit ve prospěch pacienta, protože on je tím, kdo si vybírá, ke komu půjde. V ČR máme rezervy na obou stranách – je třeba zkvalitnit výuku západní medicíny na školách čínské medicíny, a naopak i západní lékaři by měli vědět více o možnostech tradiční čínské medicíny, ale i prosté dietetiky a bylin včetně českých bylinek.

Má podobné aktivity regulovat stát, odborné skupiny, resorty,  univerzity, firmy?

Určitě by měla existovat jasná pravidla o nutném vzdělání pro tradiční čínskou medicínu, protože za současné situace tzv „volné ruky trhu“ existuje příliš velký prostor pro podvodníky všeho typu. Problém je v tom, že TCM je rozsáhlý obor a lékaři ho správně odmítají a slepě se zaštiťují tzv. lékařskou akupunkturou, což je amputovaná ruka dlouhověké želvy čínské medicíny. Ta želva má nohy čtyři : akupunkturu, fytoterapii, cvičení a masáže, ale celé to drží pohromadě díky páteři a kostem – a to je filosofie taoismu a čínská tradice, která nám je zachovala. Kosti jsou obaleny masem, což je samotné provozování celého oboru, jenž se nemůžete naučit teoreticky, ale jen v praxi, a musíte to dělat celý život, stále se vzdělávat. A to vše je chráněno mohutným krunýřem, což jsou klasická díla ve kterých jsou rozpracovány algoritmy léčení všech konstitucí a jejich poruch, způsoby použití všech směsí a  jejich variant, kombinace bodů akupunktury, a tak dále. Západní odborníci na to prostě nemají ten vhled, protože největší želvy žijí pod vodou. Trvá to, než se naučíte je vidět celé. Západní odborníci jsou zvyklí nejdříve všechno zabít a rozřezat, neuznávají své kolegy, také vědce, antropology a etnografy, jejichž první zásadou je vstupovat bez předsudků, když už jste se rozhodli rušit. Je to prostě svět na druhé straně planety, vzniklý před několika tisíciletími – ale o to je to zajímavější.

Co je pro vás splněná vize, dosažený cíl, osobně i v profesi lékařky znalé TCM?

TCM je láska na celý život, musíte se stále vzdělávat, protože stále vznikají nové nemoci a výzvy. Takže to co ted vyslovím je časově podmíněné. Ted zrovna se učím diagnostiku podle jedné ze 41 škol výkladu díla Šangchanlun, tak jak ji učí profesor Feng Š-lun, který se ji naučil od profesora Chu Si-šu, který se ji naučil od profesora Wang Siang-wej a tak dále, jedná se o rodovou linii. Dále se učím akupunkturu podle systému Wujun liučchi a pulzovou diagnostiku podle školy Shen-Hammer což je další rodová linie.

Autor: Jan Hovorka

 

1.škola tradiční čínské medicíny

Základem je Československá SinoBiologická společnost, založená 1990, která sdružuje osoby, mající zájem studovat tradiční čínskou medicínu zde používáme zkratku ČSBS.
Na Slovensku, několik let po rozpadu republiky, v roce 2000 vznikla sesterská organizace, Sinobiologická společnost na Slovensku, používající zkratku Sinbios.
Osoby s trvalým pobytem v Česku se registrují v ČSBS, osoby s trvalým pobytem na Slovensku se registrují u Sinbiosu, osoby žijící v třetích zemích si mohou vybrat.

Podmínkou studia v základních bězích je členství v některých ze dvou našich organizací.
Pro tyto dva zapsané spolky, dle dřívější terminologie občanská sdružení, je několik hlavních dodavatelských organizací:

1. Tradiční čínská medicína, spolek – zabývá se organizací seminářů TČM®, pronájmem prostor, organizací výuku, sdružuje lektory a shromažďuje know how naší školy.

2. QIGONG TUINA s.r.o., organizující Evropskou školu tuiny, je dodavatelem výuky masáží tuina, qigongu, yang sheng fa, medical qigongu pro 1. školu TČM. Též samostatně pořádá 2 – 3 leté studium masáží tuina.

3. PRAGON s.r.o. je dodavatelem potravinových doplňků pro členy našich organizací. Díky této společnosti mají naši členové zajištěné produkty ve špičkové kvalitě a potřebném sortimentu. V posledních letech dochází k prohlubování spolupráce tak, aby byly uspokojeny potřeby našich studentů.

4. TUTCM – Tianjinská univerzita tradiční čínská medicíny – se kterou máme uzavřenou smlouvu od roku 2007, jezdí tam naši studenti na praxi a pro pokročilé studenty k nám jezdí přednášet jejich profesoři.

5. Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy, zde již od počátku probíhá většina našich seminářů.
Čím se naše škola liší od jiných organizací zabývajících se výukou čínské medicíny v Česku a na Slovensku?

Zdroj: cinskamedicina.cz