Ministr Němeček: TCM je doplňková léčba, tam, kde je pro pacienta vhodná

V dlouhodobé debatě o zařazení metod Tradiční čínské medicíny (TCM) jako subsystému nebo spektra pomocných nástrojů, doplňujících stávající postupy a znalosti stadnardní medicíny, se zvolna objevují kontury, rámující výsledný tvar. Je to usilovná práce napříč obory, spojená s konzultacemi mezinárodními na úrovni vědců, diplomatů, politiků. Praha má plnit část memoranda, zahrnující spolupráci a pomoc ve zdravotnictví z čínské strany, před pár dny se vrátila česká vládní delegace z dalšího jednání v Číně. Jak to tedy vypadá dnes konkrétně? Na to jsme se zeptali ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka.

Rozvoj a podpora metod TCM v rámci zdravotní péče zaznamenává naštěstí přece jen již výraznější posun. Jak bude vypadat spolupráce s nemocnicemi, kterou zmiňují výstupy z mise do Číny?

Jak jsem byl po návratu panem ředitelem Ludvíkem informován, byla podepsána dohoda s Nanjing Drum Tower Hospital, která bude spočívat v tom, že Fakultní nemocnice v Motole ve spolupráci s touto nemocnicí začne zkoušet některé z mnoha bylinných preparátů a její působení na pacienty trpící Alzheimerovou chorobou a tyto výstupy budou analyzovány ve spolupráci s laboratoří TCM Univerzity v Cambridgi. Na spektru výkonů našich nemocnic se nic nemění, nadále zůstávají plnohodnotnými nemocnicemi, poskytujícími západní medicínu. Jako doplňkové budou však procedury TCM, které vytvoří integrovaný přístup tam, kde samotná medicína západní nedosahuje takové výsledky, jaké bychom chtěli. Pokud pacient odchází z léčebného procesu se subjektivním pocitem zdraví, jdeme nepochybně správnou cestou, neboť psychosomatické aspekty naše stávající medicína stále ještě zcela nedoceňuje. Objektivní nálezy však opomíjeny jistě nebudou.

Daří se získávat podklady, studie či metaanalýzy na podporu TCM ve spolupráci se zahraničními subjekty, mj. Cambridge University?

Určitě ano. Naším cílem je zavádět ty postupy, které jsou založené na důkazech. V tom se naprosto nelišíme od metod západní medicíny. Existujících studií je nepřeberné množství. My ale chceme testovat některé hypotézy v evropských podmínkách a společně s Universitou Cambridge připravit projekty, který umožňují propojit pozitivní stránky  obou systémů.

Na co se soustředí experti ve FN Motol, má vedení nemocnice nějaké konkrétní zadání?

Naši experti, jako například prof. Jakub Hort , se soustředí právě ně pomoc pacientům trpícím Alzheimerovou chorobou.

Hledá MZ partnera, se kterým by vytvořila flexibilní instituci, vhodnou pro regulaci a kontrolu metod a praxe TCM? Může to být například Komora TCM, jejíž členové jsou převážně lékaři?

I tato varianta je samozřejmě ve hře, ale v této chvíli nechci ještě předjímat, jaká bude finální dohoda.

Jak se vyvíjí legislativní záležitosti, uvažuje se o nostrifikaci čínských lékařských titulů u nás? Na čem to závisí, co tomu brání?

Vzhledem k tomu, že systém vzdělávání v oblasti tradiční čínské medicíny není jednotný, musíme hledat způsoby, jak situaci řešit. V současné době tedy provádíme pečlivou analýzu a zahájili jsme širokou odbornou debatu. Jejím cílem je nalézt nejlepší řešení, které zajistí poskytování vysokého standardu zdravotních služeb v ČR, ze kterého nelze slevit.

Vede MZ debatu např. s SLČ JEP, ČLK a dalšími subjekty, které se staví spíše skepticky k zavádění metod TCM?

Já bych na tomto místě rád zdůraznil, že tím, že podporuji aplikaci čínské medicíny v žádném případě neznamená, že chceme nahradit západní medicínu medicínou čínskou. Tradiční čínskou medicínu vnímám jako doplňkovou léčbu tam, kde je pro pacienta vhodná, pomůže mu a uleví od bolesti. V tomto směru budeme určitě dále vést debaty zejména s Českou lékařkou komorou a věříme, že až uvidí první relevantní výsledky, posuneme se dál. Dle mých informací je totiž mezi českými pacienty o čínsku medicínu značný zájem.

Autor: Jan Hovorka

img-ministr-svatopluk-nemecek1