Komora TCM garantuje celoevropské standardy

Přestože Tradiční čínská medicína jako souhrn léčebných metod existuje již téměř pět tisíciletí, její zavádění je u nás stále považováno za cosi nového, nezvyklého, nevyzkoušeného. Ze současné situace vyplývá celkem přirozeně, že hlavním odborným garantem, arbitrem a regulátorem by měla být Komora Tradiční čínské medicíny. Po pěti letech existence má více než 150 členů, praktiků z řad lékařů i nelékařů a studentů oboru TCM.

Nejen v oblasti zdravotnictví a medicíny probíhá intenzívní diskuze nad tím, co TCM vlastně je, a zda je vůbec jako model přijatelná pro český zdravotnický systém. Lékařská veřejnost se dělí takřka jednoznačně na dvě skupiny, buď TCM přijímají, nebo ne. Předejít mnoha komplikacím, kterým je zavádění těchto metod u nás do systému zdravotní péče vystaveno, lze především nastavením odpovídající legislativy. Jde o zdraví a životy, tak musí být někomu svěřena kompetence i odpovědnost. Komora TCM se v podobě skupiny profesionálních lékařů, praktiků a příznivců, této role ujala. Určitě by lékařům a pacientům prospělo, kdyby se stala institucí, regulující vzdělávání, certifikaci i praxi, poskytující podklady pro legislativu, přinášející zkušenosti a informace ze zahraničí a garantující tak další, bezpečný a přínosný rozvoj. Ujmout se role prezidenta Komory TCM vyžaduje nejen z výše zmíněných důvodů docela velkou odvahu, znalosti – a hlavně zaujetí pro tento obor. Už pátý rok je v čele této instituce jako prezident MUDr. Jiří Bílek.

foto_bilek1-v2

Vystudoval jste “naši” medicínu, působil jste mj. jako gynekolog. Jak jste se k praxi v TCM dostal?

Shodou náhod už během studia medicíny jsme se s kolegou dostali v letech 1997 a 1998 možnost studovat v Číně. Začalo to postgraduálním kurzem v čínštině na Univerzitě TCM v Pekingu, vlastně to byly čtyři roky studia koncentrované do roku jednoho. Měli jsme přednášky od pondělí do pátku a ty obsahovaly všechno, co se týká teorie TCM, diagnostických metod, klinických postupů a podobně.

Pak jste se tedy vrátil dodělat zbývající dva ročníky. Jak jste mohl využít nabyté znalosti doma?

U nás se tehdy používala hlavně akupunktura. Naše legislativa týkající se akupunktury byla a je poměrně hodně restriktivní. Metodu může u nás provádět pouze lékař západní medicíny. Naopak například v Irsku neexistuje regulace žádná. Tam můžete přijít na živnostenský úřad a říci, že si zítra chcete otevřít akupunkturní praxi, a nikdo nezkoumá vaše vzdělání či klinické zkušenosti. Ve spoustě zemí je to někde mezi tím.

Když jsme se jeli podívat na kongres Československé akupunkturní společnosti, byl tam silně akcentován statut lékaře, a my jako medici jsme pro ně nebyli partnery. To bylo v devadesátých letech a postoj společnosti byl k alternativním metodám poměrně odmítavý, hlavně neznalý. Cesta k nějakému osobnímu rozvoji se příliš neotevírala.

Co jste tenkrát cítil, zklamání? K jakým úvahám vás to vedlo?

Nejdříve jsem musel dodělat fakultu. Během studia mě zaujalo chirurgické řemeslo a zejména porodnictví. Po pěti letech práce na gynekologickém oddělení jsem se s akupunkturou setkal znovu. Zpětně považuji to, že jsem se v té chvíli pro tuto metodu rozhodl, za jedno ze svých nejlepších životních rozhodnutí. Nebylo to výsledkem nějaké osobní krize se západní medicínou. Každý medicínský obor má svoje plusy a mínusy, své silné stránky a své limity. To je postoj nejen můj, ale také naší komory. Proto budujeme kvalitní standard v oboru TCM, aby mohl rozšířit spektrum péče pro pacienty v místech, kde moderní, západní medicína na své limity naráží.

Komora TCM existuje pět let, nedávno si připomněla výročí. Jaká je bilance?

Komora TCM byla založena proto, aby se stala nezávislým hlasem v tomto oboru, aby ho rozvíjela a nastavila kvalitní standardy vzdělání a dobré praxe. A aby také hájila praktiky TCM. V současné době máme přes 150 členů a více než 3000 podporovatelů z řad veřejnosti. Naše komora je řádným členem Evropské asociace tradiční čínské medicíny (ETCMA) a naše aktivity vycházejí z konsenzu na celoevropské úrovni.

Stále fungujeme na dobrovolnické bázi. Naší prioritou je samoregulace a zaměřujeme se zejména na kvalitní vzdělání v oboru TCM a bezpečnou praxi. Chtěli bychom, aby vznikla nová profese – praktik TCM. Ten by měl kvalitní vzdělání primárně v oboru TCM, ale samozřejmě též dostatečnou znalost medicíny západní.

V posledních měsících sledujeme rozvoj TCM u nás a v dalších státech, podporovaný ze strany čínské vlády. Vidíte to jako podporu, rozvíjení také vašich aktivit v této oblasti? Mám na mysli činnost Komory TCM.

My vítáme jakoukoli podporu, nicméně obor se rozvíjí v západním světě i bez přímé podpory čínské vlády. Ten rozvoj a zájem o TCM na Západě je globální. V řadě zemí je zaveden na univerzitní úrovni a etablován v systému péče o zdraví. Nejdále jsou Spojené státy a Austrálie. Stejně tak je tomu v Evropě. Ve Švýcarsku byla TCM jako součást péče o zdraví přijata na základě referenda, v němž se pro dostupnost TCM vyslovilo 75% voličů. Ve Velké Británii či v Izraeli také existují univerzity TCM. To vše se děje spontánně, nezávisle na aktivitách čínské vlády. My samozřejmě vítáme zájem, ke kterému došlo u nás na základě spolupráce obou vlád, přestože politický vliv je pro nás sekundární. Nám jde především o vybudování kvalitního oboru pro občany České republiky.

Změní se něco v organizaci, certifikaci, dostupnosti, možnostech využití pro další klienty a praktiky, v případě konkrétnější spolupráce s Čínou?

My jsme připraveni spolupracovat a samozřejmě podporu vítáme, stejně tak jakékoli zdroje, nejen finanční, ale i lidské a expertní. Naše komora připravovala podklady pro oblasti rozvoje TCM pro bilaterální smlouvu mezi ministerstvy zdravotnictví ČR a Číny již na začátku mezivládních jednání. Ze stejného důvodu jsme v kontaktu s představiteli kliniky TCM ve Fakultní nemocnici Hradec Králové. Naše komora je v současnosti jediným subjektem, který je schopný komplexně zastřešit obor TCM jak na úrovni vzdělávání, tak na úrovni kvalitní a bezpečné praxe. Našimi členy jsou přední osobnosti tohoto oboru a jsme navíc schopni nabídnout mezinárodní kontext na evropské i světové úrovni včetně spolupráce se Světovou zdravotnickou organizací.

TCM je založena i na řekněme filozofickém pojetí, vnitřní harmonii. Myslíte, že Češi, nebo Evropané, jsou dostatečně “nastaveni” na její vnímání?

Již od útlého dětství jsme vzděláváni v tom, jak funguje lidské tělo. Vnímáme ho skrze biologický anatomicko-fyziologický model, který je základem současné západní medicíny. Jeden z důvodů, proč si myslím, že východní medicína má u nás své místo, je ten, že se dívá na člověka ze zcela jiného úhlu pohledu. Na stejné typy problémů může proto nabídnout jiné typy řešení. Já považuji světonázor, ze kterého TCM vychází, za jednoduchý a přirozený. Genetická shoda jednotlivých lidských ras je natolik velká, že TCM funguje v Evropě stejně jako v Asii. Daleko více mohou hrát roli v přijetí této medicíny lokální zvyklosti ve způsobu života. Já mám k TCM veliký respekt, jelikož je používána a rozvíjena již více než stovkou generací. Musíme si uvědomit, že ve staré Číně znamenalo medicínské vzdělání to nejvyšší možné a jeho nositelé představovali elitu národa. TCM je zřejmě jediný systém péče o zdraví, který je tisíce let soustavně uchováván, sledován, rozvíjen, a zachycen v písemných a obrazových dokumentech. Přestože se jedná o obor se starobylým základem, i v moderní společnosti západního typu je stále aktuální a i zde se v poslední době dynamicky rozvíjí.

Má možnost Komora TCM iniciovat vědecké studie, výzkum a vyhodnocování výsledků, vede si třeba vlastní statistiky?

Já se výzkumem na poli TCM zabývám poměrně detailně. Jsem dva roky předsedou komise pro výzkum v představenstvu ETCMA, a tudíž často jezdím na konference, které se výzkumem zabývají. Na vlastní výzkum prozatím nemáme bohužel dostatečné kapacity, ale můžeme pracovat se závěry studií, které pocházejí nejen z Číny, ale i ze západních zemí typu USA, Velká Británie, Izrael atd. V současnosti se snažíme o lepší třídění informací a studií. To je ovšem věc, která není ani jednoduchá, ani levná. Pokud by se jednalo o konkrétní účinky na jednotlivé diagnózy, můžeme nabídnout mnoho poznatků. V současné době mezi našimi členy probíhá již druhý sběr dat organizovaný Světovou zdravotnickou organizací.

Můžete ovlivnit studium medicíny, zařazení TCM jako studijního oboru, nebo v pozdějším vzdělávání lékařů nabídnout možnost atestace, specializace?

Obor TCM na fakultách zatím existuje. Já vyučuji na 1. lékařské fakultě UK volitelný předmět, který budoucím lékařům pouze představuje základy TCM. Náš standard pro minimální požadavky na studium praktika TCM je 3600 hodin. Je třeba, aby vznikl nejen akademický obor, ale zároveň nová profese, kterou naše legislativa zatím nezná. Máme před sebou řadu otázek od legislativního rámce po kvalitní vzdělávání, a nutnost je řešit.

V nabídce TCM je mnoho subjektů. Má Komora TCM přehled, evidenci, možnost kontroly?

Komora vznikla na základě dohody dvou vzdělávacích institucí s nejdelší tradicí, nabízejících komplexní vzdělání v oboru TCM. Naším cílem je dát řád fenoménu, jenž u nás již léta existuje, jelikož náš stát až donedávna TCM nijak nebral v úvahu. Komora TCM přichází se samoregulací tohoto oboru. Nabízíme všem subjektům spolupráci za podmínek, že budou schopny a ochotny vzdělávat podle celoevropských standardů.

Jaké dnes existují certifikáty, podle nichž je praktik nebo terapeut oprávněn aplikovat metody TCM?

Komora vytvořila akreditační řád, který stanovuje, jaký objem vzdělání by měl mít praktik TCM, jaké by měl mít kompetence ve vykonávání praxe, ale i znalosti ze západní medicíny. Stejně tak, jako i v Číně mají praktici TCM vzdělání i v moderní, západní medicíně. Držíme se toho také. Připadá nám však systémově neefektivní, aby praktik TCM musel mít plné vzdělání v západní medicíně, neboť se přece jen jedná o jiný obor. Naší strategií je, aby měl kvalitní vzdělání primárně ve svém oboru, ale, musí být též schopen rozumět léčbě, která byla doporučena lékařem západní medicíny. V ideálním případě by měli tito profesionálové být schopni spolupracovat, jak to vidíme například v Kalifornii. Pro praktiky TCM prosazujeme medicínské vzdělání na bakalářské úrovni.

Jaké jsou možnosti studia na čínských školách a praxe na odborných pracovištích?

My jsme loni poslali pět našich členů do Číny na šestitýdenní stáž. Rozhodně vítáme, když si naši praktici a členové rozšiřují svoje obzory. Vítáme spolupráci s jakýmikoli institucemi i jednotlivci a v případě zájmu jsme připraveni jim poskytnout naše zkušenosti a kontakty.

Vaše aktivity přímo i nepřímo zasahují do zavedených systémů a struktur. Vnímá vás například farmaceutický průmysl jako konkurenci?

Já si myslím, že to je trošičku černobílé vidění světa. I západní farmacie pracuje s řadou přírodních produktů. Například paní doktorka Bendová, členka představenstva komory, pravidelně jezdí přednášet do Hradce Králové na farmaceutickou fakultu o čínské fytoterapii. I mezi mými pacienty je mnoho farmaceutů. Jak v lékařské, tak ve farmaceutické obci je zájem o tyto „alternativní postupy“ předpokladem osobního přístupu a otevřenosti. Co se týká farmaceutických firem, ty mají primárně zájem prosperovat. Určitý lobbing pravděpodobně probíhá, naší činnosti se ale zatím nedotkl.

Je nějaká oblast, metoda TCM, kterou preferujete?

V Číně jsou na univerzitách TCM dvě hlavní linie, jedna je akupunkturní a druhá fytoterapeutická. Na Západě se naopak tyto obory často spojují. Například v Kalifornii musíte složit zkoušku z obou metod. Nedílnou součástí TCM jsou i léčebné masáže, dietetika a energetická cvičení. Já jsem primárně akupunkturista. Možná se v tom ještě odráží zbytky mé chirurgické minulosti.

Který ze systémů TCM považujete mezi státy na Západě za vzor?

Já jsem sice studoval v Číně a základem pro moji znalost i praxi je čínská realita, ale zajímá mě primárně vývoj TCM v západním světě. Vzorem jsou pro mě zejména Austrálie a USA, v Evropě pak tři země – Velká Británie, Švýcarsko a Izrael.

Zavádění systému, nebo podsystému TCM podporuje globálně WHO. Spolupracujete s touto organizací?

WHO je naším velmi blízkým partnerem. V jejím rámci existuje TM kapitola – TM znamená tradiční medicínu. Takových postupů je asi 140, nejen TCM. Tradiční čínská medicína představuje unikát nejen svou historií a odbornou literaturou, je integrována do systému péče o zdraví v řadě států. Ve spolupráci s asijskými státy vznikl desetiletý strategický materiál pro roky 2014–2023, který vysvětluje globální přínos tohoto typu léčení, nabádá vlády členských států včetně té naší, aby zajistily kvalitní vzdělání v těchto oborech, a také bezpečnou praxi.

Klinika ve FN Hradec Králové má být centrem a pilotním projektem i pro ostatní země. Plánujete spolupráci také se zahraničními, vám blízkými institucemi typu komory?

My si musíme uvědomit specifičnost projektu v Hradci Králové, kde působí dva čínští lékaři, kteří z důvodů naší legislativy mají pouze dočasnou výjimku od ministerstva zdravotnictví. Naší snahou je vytvoření jasných podmínek, nikoli dočasných výjimek. Navíc bychom byli rádi, kdyby šlo primárně o vzdělané Čechy, ne jen dovezené lékaře. Byť samozřejmě mnoho z nich získá praxi u čínských profesionálů. V současné době ale máme řadu expertů se vzděláním v západní i čínské medicíně a to, že česká společnost konzumuje TCM, to je fakt. My se tomu jen snažíme dát nějakou štábní kulturu.

Pomáháte při vzniku menších pracovišť, například v krajských nemocnicích? Mělo by být v každé nemocnici nebo zdravotnickém zařízení dostupné středisko TCM nebo aspoň expert?

Klinika v Hradci Králové představuje vítaný experiment. Určitě bychom vítali, aby se objevovala další podobná místa, ale vznik takových center brzdí současná legislativa. Já si myslím, že by bylo daleko racionálnější soustředit politickou vůli k systémovým změnám a vytvoření racionálních podmínek pro vznik podobných zařízení. Doporučujeme podívat se do okolních zemí, kde je TCM již praktikována. Například do Británie, kde je Britská akupunkturní společnost váženým regulátorem toho oboru. Ta je pro naši Komoru velkým vzorem. Nebo do Německa, kde pro praxi TCM není potřeba nějaká velká klinika. Touto cestou bychom dopo­ručovali jít. Pak bychom nebyli závislí na nějakém experimentálním centru, ale mohli bychom rozvíjet obor tak, aby byl sám o sobě součástí české společnosti.

Zdroj: hospitalin.cz