Jan Růžička: TCM – paradigma a mnohovrstevný koncept

Diskutované metody Tradiční čínské medicíny se staly tématem našeho zdravotnictví. Z poněkud skrytého prostoru se díky spolupráci s čínskými vědci a lékaři vynořují do legální sféry české medicíny. Vlaštovkou je pilotní projekt Kliniky TCM ve Fakultní nemocnici Hradec Králové. Od počátku se mu věnuje Jan Růžička, dnes už významný mezinárodní expert, který v posledních letech dokázal prosadit a propojit projekty, které se ještě nedávno zdály nemožné. Spolupracuje na úrovni států a vlád, WHO i místní administrativy. Výsledkem může být zářná kariéra – a nebo pro mnoho lidí šance na návrat zdraví, kvalitnější život a delší věk. Spojit obé vyžaduje schopnost vize, úsilí čelit netušenému a nadání tvořit jinou skutečnost.

Je Tradiční čínská medicína (TCM) mýtus, historicky ověřený způsob léčby nebo obchodní záležitost?

TCM je jak mýtus, tak ověřený způsob léčby i obchodní záležitost. Jsou části TCM, které mají hluboký terapeutický smysl ať už v akutní či preventivní medicíně, jsou části TCM, které jsou pouhým mýtem a zcela jistě jde o obchodní případ, ostatně jako celé zdravotnictví.

Tato mnohovrstevnatost dle mého názoru není nijak na škodu a je zcela normální.

Zároveň nechápu TCM jako svatý grál, zcela určitě je v ní řada věcí, které bychom neměli kopírovat. Na druhou stranu je v ní řada kapitol, hodných následování, a to i v souvislosti se stárnutím obyvatel a stále výraznějším výskytem dlouhodobých a civilizačních chorob.

Mohou se prolnout tak vzdálené kultury, jako je mnoho tisíc let se souvisle vyvíjející čínská a naše, evropská, přes rozdíl geografický, etnický, duchovní?

Samozřejmě toto je závažná otázka, a to zvláště vezmeme-li v úvahu, že TCM není technický koncept, ale paradigma, které v sobě snoubí duchovní, léčebný a kulturní rozměr. A vzhledem k tomu, že naše kulturní a historická zkušenost je rozdílná, nemyslím si, že je možné převzít celý model beze změn.

Proto i v rámci našeho projektu ve Fakultní nemocnici Hradec Králové razíme filozofii kombinace západního a východního přístupu, a to nejen z hlediska vlastního poskytování zdravotní péče – kde je nezbytné plně aplikovat naší vlastní legislativu, ale také v onom vyšším konceptuálním přístupu.

Existuje v ČR prostor a podmínky pro přijetí TCM?

Prostor zcela jistě existuje, neboť zdravotnictví není pouze o regulaci a systému poskytování zdravotní péče, ale také o pacientech a pojištěncích, kteří v rámci zdravotnictví představují naše zákazníky. A v konečném důsledku je to zákazník, který rozhoduje. A v našem případě je na základě dlouhých čekacích dob v hradecké klinice evidentní, že zákazník Tradiční čínskou medicínu vyhledává a vyhledávat bude.

Máte osobní zkušenost s některými metodami TCM?

Ano, mám. Funkční problémy zad lze pomoci akupunktury řešit velmi efektivně. Měl jsem problémy se zády a akupunktura na ně zabrala velmi efektivně.

Může ČR podpořit a hlavně zefektivnit spolupráci zemí Asociace 16+1, nabízející metody Tradiční čínské medicíny? A jak?

Asociace 16+1 je skvělá kombinační platforma, v rámci níž je možné si předávat dobrou praxi, vyjmenovat zkušenosti či pořádat společné aktivity. Jednotlivé státy však mají své vlastní národní zdravotní systémy a je na nich, jakým způsobem budou TCM regulovat. Proto Tradiční čínská medicína, její výzkum a její místo ve zdravotním systému je především na nás.

Můžeme přiblížit, jak se podílí na rozvoji dostupných a efektivních metod podpory léčby WHO, v zemích SVE a jinde na světě?

Světová zdravotnická organizace je v této oblasti velmi aktivní. Vytvořila a prosadila strategii pro rozvoj tradičních medicín – nejen té čínské, podporuje výzkum tradičních medicín (nejen čínských – pozn.red.) a založila systém spolupracujících nemocnic pro rozvoj TCM. Bylo by skvělé, pokud bychom se tímto titulem mohli v budoucnu pyšnit i my v projektu FN Hradec Králové.

TCM je záležitost doložitelná několik tisíc let do minulosti. Jaká je její budoucnost, při využití nejmodernější technologie pro výzkum, kontrolu a aplikaci?

Příkladem je nedávné udělené Nobelovy ceny profesorce TU Youyou, která dokázala zkombinovat tradiční herbální medicínu s moderním farmakologickým výzkumem. O stejný přístup se snaží řada čínských i západních univerzit či komerčních firem. Uvedu příklad s univerzitou v Cambridge, kde v současné době působím. Cambridge, jako jedno z nejpřísnějších vědeckých pracovišť na světě, má celý ústav vyhrazený výzkumu tradiční medicíny a snaží se nalézat aktivní látky, které by bylo možné využít v rámci léčby i prevence. Důkazem toho, že se kolegům tento přístup daří, je více než deset článků publikovaných v časopisu Science.

3-Ruzicka

Jan Růžička, diplomat v oboru medicíny a lékařských projektů, přináší informace z vědeckých institucí Šanghaje, Pekingu i Cambridge

Doménami Jana Růžičky jsou oblasti veřejného zdravotnictví a mezinárodních vztahů. Od roku 2005 působil ve státní správě, nejprve na Ministerstvu kultury a následně jako ředitel kabinetu ministra a vrchní ředitel pro mezinárodní vztahy na Ministerstvu zdravotnictví. 

V současné době je viceprezidentem China Investment Forum (CIF), platformy pro rozvoj vztahu mezi Českou republikou, Čínou a dalšími státy střední a východní Evropy.

Především pracuje na projektech Kliniky TCM při FN Hradec Králové, rozvoji spolupráce českých fakultních nemocnic a na rozvoji lázeňské turistiky.

Jan Růžička je členem Downing College na University of Cambridge, kde se mimo jiné věnuje projektu výzkumu predikce a včasného zachycení Alzheimerovy choroby.

Autor: Jan Hovorka